Nedávno jsem si říkala, že bych zase ráda napsala nějaký článek. Když teď sedím a přemýšlím, o čem psát, rozhodla jsem se napsat článek, který bude na smutné téma a to o smrti. Jelikož se mě toto téma teď znovu po deseti letech bohužel dotýká, ráda bych Vám i sobě pomohla ujasnit několik věcí.
To, co nás nejvíce trápí, jsou naše myšlenky, kdy se doslova týráme. Už ho nikdy neuvidím, neuslyším, nepřijde domů, nepohladí mě, nebude vedle mě spát, nepojedeme spolu v autě, na chatu, na dovolenou, nepůjdeme nakoupit, do práce, nepustí televizi, neusne u mě, nebude vedle mě, když se vzbudím, neporadí mi, nezavolá mi... Vše to jsou myšlenky, na které se vážou nepříjemné pocity, díky kterým se cítíme strašně.
To, co nám na všem vadí, jsou pocity samoty, bezmoci, zoufalství, že s tím nemůžeme nic nedělat, nemůžeme to změnit, vrátit čas. Už nám zbývá se s tím jen vyrovnat...
Důležité je pracovat s našimi pocity a myšlenkami, které jsem popsala výše, zpracovat oznámení o smrti nebo přímo Váš zážitek se smrtí. Změnit vše tak, abyste na Vašeho milovaného člověka mysleli už jen s láskou bez pocitů bolesti, ztráty a zoufalství. Abyste byli šťastní, že jste s tím člověkem mohli být, uvědomili si všechny Vaše krásné okamžiky, vše, co jste spolu zažili. Uchovali si ho ve Vaší mysli a hlavně v srdcích takového, jakým byl už jen v pozitivním smyslu, aby kdykoliv si na něj vzpomenete, jste cítili už jen krásné pocity. Doporučuji jednotlivé myšlenky odťukávat na body v obličeji uprostřed čela, vedle oka, pod okem, pod klíční kostí. Podrobný popis bodů, bližší návod a další zajímavé informace si můžete stáhnout zdarma na úvodní stránce
www.svobodamysli.cz vpravo.
Já osobně věřím na minulé životy, že tu nejsme náhodou, poprvé ani naposledy. Každý tu máme svůj úkol, který buď objevíme a splníme nebo ne, i to je v pořádku. Rozhodnutí je na nás. Máme další životy na zvládnutí našich lekcí. Na kurzu jsem zrovna tuto sobotu říkala, že smrt si volíme my sami. I když se nám to zdá divné, tak si myslím, že vědomě pak musíme kývnout, kdy se definitivně rozhodneme odejít.
Proč odcházíme, když tu máme naše nejbližší? Lidi, kteří nás milují, pláčou a snaží se nám s vypětím všech sil pomoc, abychom tu mohli být, my je milujeme a stejně odejdeme. Domnívám se, že se musíme v tu chvíli rozhodnout, jestli jít do toho krásného světa, kde jsou jen zázraky, je nám krásně, všechno je snadné bez emocí, dokonalý stav blaženosti, více než láska, božský klid a mír, který je trvalý a nebo se vrátit zpátky do našeho "obyčejného" života, kde řešíme každou maličkost a cítit se aspoň trochu šťastný nám dá někdy hodně práce. Možná taky můžeme vidět do budoucnosti a zeptat se, co se stane s těmi nejbližšími, jestli budou v pořádku, odpoutají se od nás, budou zase šťastní. Možná dostaneme utvrzení, že to tak je, že je můžeme stále opatrovat, pomáhat jim a být s nimi, jen nás neuvidí nebo nebudou moc cítit. Já to beru tak, že se změní na světlo, energii, kterou můžeme cítit a být s nimi kdykoliv ve spojení, když budeme chtít. Můžete zkusit se na ně napojit. Našla jsem skvělé stánky, kde píšou přesný popis a tato informace o přeměnění na světlo a energii, kdy můžou být zároveň na více místech najednou, my přišla. Informace jak na to najdete na
http://www.mojiandele.cz/automaticke-psani/.
Můj úryvek z automatického písma: (I když to byla pro mě první zkušenost, opravdu jsem popsala 5 A4 a měnilo se mi písmo. Bylo to úžasné a doporučuji každému. Při psaní a hlavně po něm jsem cítila klid a věděla jsem, že je vše v pořádku a že je tady s námi.)
Udělal jsem, co jsem musel a vyplnil svůj osud. Nyní ho budu plnit dál, ale někde jinde. Nebojte se o mě, přichází vysvobození. Je tu pro všechny a celý svět. Můžete ho pocítit i na Zemi, nemusíte kvůli tomu umírat. Ale věřte, že po smrti nebo po tom stavu, který vy považujete za smrt, což já ne, dáváte zbytečně důraz na fyzické tělo, ale je to jen schránka. Přijde odpuštění, klid, láska, pocit pohody, štěstí, naplnění, uspokojení. Tento pocit, bych byl rád, abyste pocítili a cítili stejně i teď jako já. Já to již cítím pořád. Jedinou bolest, kterou ještě cítím, ne fyzicky, ale v myšlenkách, které mě napadají, je, že jsem se nestihl s Vámi rozloučit a vím, že je Vám to líto a velmi těžce to nesete.
Všechno to jsou jen domněnky, které Vám samozřejmě nepotvrdím, o tom se přesvědčíme pak každý z nás. Ale já si myslím, že je něco dalšího, všichni se přeměníme ve světla a bude nám tam určitě krásně, budeme vědět všechno a budeme bez starostí, v klidu a míru. Ale můžeme si také udělat ráj na zemi tady právě teď, být vděční za všechny naše dary, které tady máme v podobě našich blízkých a nejbližších. Užívejte si každý den, žijte přítomným okamžikem. Odhoďte strach ze smrti a budoucnosti. Právě teď je ta chvíle, kdy se můžete začít chtít zase cítit dobře a nastartovat změnu ve Vašem životě. Buďme šťastní za každý den, každou hodinu, minutu a vteřinu a snažte se žít naplno a neodkládat své sny.
Z celého srdce Vám přeji ten nejšťastnější, nejkrásnější a nejdelší život tady na Zemi i někde dále...
Líbí se Vám tento článek? Dejte prosím like nebo ho sdílejte se svými přáteli. Moc Vám děkuji.